Éry
Vrstvy fosilních záznamů jsou rozděleny do tří hlavních období: prvohory, druhohory a třetihory. Tyto éry se vyznačují různými druhy fosilních forem.
Prvohorní éra je známa pro svoji bohatost podmořského života od ramenonožců a trilobitů až k žralokům a kostnatým rybám v období devonu, a také obojživelníků a plazů v období karbonu. Tato éra je rovněž známa pro svá rozsáhlá ložiska uhlí, sestávající většinou z vyhynulých druhů rostlin, jako jsou například obrovské přesličky, kapradiny, některé bezsemenné rostliny a plavuně vidlačky.
Druhohorní éra se dělí do tří period – triasu, jury a křídy – a je známa zejména podle dinosaurů a mnoha různých druhů plazů. Ke konci této éry nalézáme rozsáhlé křídové nánosy, o kterých jsme mluvili dříve. Není překvapující, že závěr této éry je spojen s masivním vyhynutím druhů. V katastrofickém modelu potopy je tato éra spojena s ukončením období potopy před opětovným vynořením kontinentů z vod, které pokrývaly celou Zemi. Druhohorní rostliny zahrnují cykasovité rostliny, jehličnaté dřeviny a listnaté stromy, z nichž mnohé existují dodnes.
Třetihorní éra ukazuje převážně fosílie savců a ptáků. Třetihorní rostliny jsou v zásadě podobné druhům existujícím dnes.
Jednoduchá nebo složitá?
Vyvstává otázka, proč ve fosilním záznamu existuje specifické pořadí, které je interpretováno jako progresivní vývoj od jednoduchých organizmů ke složitým (mnohobuněčným) organismům? Typ fosílií nalezených v různých vrstvách usazenin se mění s tím, jak stoupáme v geologickém sloupci, od bezobratlých, ryb, obojživelníků a plazů až k savcům a ptákům v nejvyšších vrstvách. Toto pořadí ve fosilním záznamu někteří vědci používají jako jeden z hlavních důkazů správnosti evolučního modelu. Nicméně fosílie nejsou uspořádány podle složitosti – od jednoduchých organismů ke složitým (z biologického hlediska neexistuje nic jako „jednoduchý“ organismus)i, ale spíše od mořských přisedlých organismů k mořským pelagickým organismům (volně plavajícím) až k suchozemským formám života.
Faktem je, že ve fosilním záznamu neexistuje nic takového jako jednoduchý nediferencovaný živočich, který by mohl být uveden jako důkaz vývoje organismů od jednoduchých ke složitým. George Gaylord Simpson, slavný zastánce evoluční teorie, již tento fakt sám potvrdil, když ve své knize „Význam evoluce“ prohlásil:
Nejstaršími organismy ve fosilním záznamu byly tedy složité organismy a neexistuje žádný důkaz progresivního vývoje, který vyžaduje evoluční teorie. Ano, byly zde mnohé organismy, jako jsou například trilobiti a hlavonožci, kteří existovali v minulosti a dnes již neexistují, ale to z nich určitě nedělá primitivní organismy.
Ve skutečnosti fosilní záznam odhaluje nesmírnou hojnost a rozmanitost organismů, které existovaly v minulosti. Překvapivě většina organismů v minulosti byla mnohem většího a impozantnějšího vzrůstu než jak vidíme v současnosti, to platí dokonce i pro živočichy náležející ke stejným třídám. Ve skutečnosti fosilní záznam svědčí spíše o úpadku než o (vzestupné) evoluci.
Vysvětlení vrstev fosilního záznamu
Vedle progresivního vývoje existuje řada dalších možných příčin pořadí fosílií ve fosilním záznamu. Posloupnost od přisedlých organismů k organismům žijícím ve volné vodě až k suchozemským organismům svědčí o progresivně ničených ekologických zónách, viz následující jednoduchý příklad.
Když buldozer zahrne rybník zeminou, budou všechny organismy žijící v rybníku pohřbeny. Hlísty a plži žijící na dně zůstanou dole, ryby poněkud výše a kachny nahoře. Jejich pořadí představuje ekologické zóny, ve kterých živočichové žili, ale rozhodně nepředstavuje pořadí, ve kterém se vyvinuli (vyvíjeli).
Totéž platí pro fosilní záznam. Ve skutečnosti nalézáme fosílie (např. mřížovce a dírkonožce) ve fosilním záznamu nakupené ve stejném pořadí, v jakém se vyskytují v současných ekologických pásmech.2
Také schopnost/neschopnost plavat (nebo vznášet se ve vodě) může vést k vytvoření zmíněných pásem. Savci a ptáci se mohou ve vodě vznášet díky nadmutému břichu nebo díky vzduchu zachycenému v peří a srsti, a proto je nalézáme ve vyšších vrstvách.
Žádný z modelů neposkytuje odpovědi na všechny otázky, ale model potopy poskytuje velmi uspokojivé vysvětlení pořadí, ve kterém jsou fosílie ve fosilním záznamu uspořádány.
ODKAZY:
1 SIMPSON, G. G. The Meaning of Evolution: A Study of the History of Life and of its signifi cance for Man. New Haven: Yale University Press, 1949, s.326.
2 TOSK, T. Foraminiferas in the fossil record: Implications for an ecological zonation model. In Origins. 1988, sv. 15, č. 1, s. 8–18.
AUTOR:
Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).
Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.
Další články ze série: Fosilní záznam
- Fosilní záznam
- Uspořádání fosilního záznamu
- Evoluce Koně
- Evoluční posloupnosti
- Superrychlá evoluce
- Fosílie jako důkaz potopy
- Fosilní stopy
- Dinosauři a potopa
- Zkamenělé stromy
- Biblická potopa
- Důvody zániku
- Co říkají fosilní útesy?
- Rychlost růstu korálových útesů
- Svět po potopě
- Evoluce člověka
- Nesprávné předpoklady datovacích metod C-14
Komentujte