Louis de Berquin pocházel ze šlechtické rodiny a jako hugenot působil na dvoře francouzského krále Františka I. Třikrát byl obviněn z kacířství, poté uvězněn a nakonec upálen.
Na univerzitě v Paříži Berquina do značné míry ovlivnil Erasmus a Lefevre. Setkal se také s Margaret Angouleme, sestrou Františka I., která mu pomohla získat královu přízeň.
Berquin přeložil do francouzštiny řadu Erasmových děl, dále také díla od Luthera a Melanchthona. Sám napsal několik původních děl, týkajících se náboženské reformy.
Svůj čas rozdělil mezi Paříž a rodný statek poblíž Abbeville. Navštěvoval usedlosti v nejbližším okolí i v sousedních vesnicích a přinášel lidem bibli spolu s učením o nové víře.
Berquinovi nastaly těžké časy, když na něj žalovali představiteli Sorbonny . 13. května 1523 byl Berquin zatčen a odsouzen jako kacíř. Jeho knihovna byla zabavena a značná část prací spálena. Berquin byl vyzván, aby odvolal své chyby. Odmítl. Byl proto dále vězněn a čekal na popravu.
Na přímluvu princezny Margaret a jejího bratra krále byl Berquin propuštěn na svobodu. Vrátil se do svého domova u Artois, kde znovu kázal a šířil učení o spasení skrze samotného Krista. Kněžský celibát odsoudil jako nebiblický.
V letech 1523 až 1526 byla Francie plná problémů. Francouzi prohráli bitvu u Pavie, což mělo za následek uvěznění krále Františka I. v Madridu. Královna matka Louise Savoye to přičítala přílišné shovívavosti královského dvora vůči protestantům. Začala proto pomáhat Sorbonně při pronásledování heretiků. Vydala nařízení, že všichni protestanté mají být předáni k soudnímu řízení. Berquin se stal jednou z obětí pronásledování a v lednu 1526 byl uvězněn podruhé.
Princezna Margaret znovu prosila za propuštění Berquina, avšak neúspěšně. Královna matka se domnívala, že si koupí podporu papeže tím, že bude upalovat reformátory. František I. však v den svého návratu vydal příkaz k propuštění Berquina. Znovunabytí svobody dodalo opět Berquinovi odvahu a víru v to, že král je skutečně na protestantské straně.
Berquin se domníval, že pokud by Erasmus a král František mohli pracovat společně, jejich práce by měla zaručený úspěch. Jeho cílem bylo přivést celou Francii k protestantismu a cítil, že v tom má královu přízeň. Když požádal o pomoc Erasma, dostalo se mu rady, aby se držel zpátky a pokud má v úmyslu kritizovat Římskou církev, měl by nejprve získat králův souhlas.
Za vyvracení Erasmových parafrází a anotací byl z rozkazu krále Béda uvězněn. Berquin připravil dvanáct návrhů proti Bédemu a předložil je králi. Panovník slíbil vše předat Sorbonně. Svůj slib dodržel a Berquina to znovu povzbudilo.
Ve stejné době František řešil státnické dilema. Potřeboval peníze na zaplacení dřívější pokuty v Madridu. Apeloval proto na biskupy a ti mu nabídli peníze výměnou za vyhlazení luteránů.
V roce 1529, dříve než byla rozpuštěna francouzská rada, se rozšířila zpráva o trestném činu. V Quartier St. Antoine byla znesvěcena s ocha Panny Marie s dítětem. Rada, král i celá Paříž byli rozzuřeni. To dalo Sorbonně navrch. Přátelé vybízeli Berquina k útěku, ale on takovou možnost pokládal za zbabělost.
Berquin byl potřetí uvězněn a bylo mu nařízeno platit Sorbonně pokutu. Když k tomu účelu jmenovali dvanáct soudců, Berquin to viděl jako příležitost se ještě jednou odvolat ke králi díky Margaret. Avšak dopis, který dříve napsal svému příteli, byl použit proti němu. Byl obviněn z příslušnosti k luteránské sektě a z psaní zvrácených knih.
Berquinovým trestem mělo být uvěznění po zbytek jeho života. Berquin se snažil znovu prosit krále, ale tentokrát ho Francis ignoroval. Soudci změnili jeho trest na mučení škrcením a pálením. Jeho popravy 17. dubna 1529 se účastnilo kolem dvadceti tisíc lidí. Theodore Beza později poznamenal: “Kdyby Francis byl Frederick Saska, mohl se Berquin stát Lutherem Francie.”
Tento článek je převzatý z Heroes of the Reformation od Gideona a Hildy Hagstoz.
Zdroj obrázku:
Komentujte