Amazing Discoveries | Úžasné objevy
Tento článek předkládá důkazy o tom, že Bůh je Stvořitelem všech věcí. Jako důkazní materiál využívá některé součásti přírody, jako je genom, buňka a dokonce i oko.

Kdekoli se podíváme, najdeme důkazy o inteligentním návrhu: zázrak života, široká škála životních forem či zázrak letu u ptáků a hmyzu. Dokonce i peří má konstrukční prvky, které se nemohly postupně vyvíjet. Seznam biologických divů v organismu a ve světě buněčných organel, které ukazují na Stvořitele, je nekonečný, ale pro účely tohoto článku se budeme věnovat pouze několika z nich.

Genom, jako důkaz o Stvoření

Složitost mikroskopického genetického materiálu ukazuje na inteligentní návrh.

Největší důkaz o stvoření spočívá v genomech, které jsou řetězce genetického materiálu, které existují v každé buňce organismu. Vědci přišli s domněnkou, že zdrojem nového a zajímavého genetického materiálu jsou mutace, ale při pozorováních a experimentech se ukázalo, že opak je pravdou.

Jen u mušky octomilky (Drosophila) bylo identifikováno více než 3000 různých mutací.1 Všechny byly buď škodlivé, nebo neměly žádný vliv, ale žádná z nich nevyprodukovala „úspěšnější“ octomilky.

Zdroj evolučních změn, který je považován za nejdůležitější, se tudíž jeví jako beznadějně nedostačující, ba dokonce kontraproduktivní. Navíc si musíme uvědomit, že přírodní výběr nedokáže nic vytvořit. Může jen vybírat z toho, co již existuje, a navíc pouze v tom případě, kdy se to projeví (vytvoří) ve fenotypu.

Z celého genomu tak jasně vyvstává představa plánu, ačkoliv DNA sama o sobě není živá. Je to mrtvá molekula, která k vytvoření svých vlastních kopií potřebuje nepředstavitelně složité „buněčné stroje“. Informace nezbytná pro buňku a její vnitřní pochody je ovšem skrytá v genomu. DNA je tedy jen nositelem informace. Aby bylo možné informaci přečíst, potřebujete zařízení, které vám umožní ji dekódovat a přeložit – a informace pro toto zařízení jsou obsaženy v samotné DNA. Ať se na to díváme z kterékoli strany, jediným řešením tohoto dilematu je, že za původem stojí inteligentní plán.

Buňka, jako důkaz pro Stvoření

Buňka je složitá továrna plná dobře namazaných strojů. Je možné, aby buňka vznikla náhodou?

Struktura živočišné buňky - By Royroydeb - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=37598972

Když přejdeme od genomu k buňce, vidíme, že buňka není jen nahodilý shluk „šťastných“ molekul, které jednoduše vytvořily protoplazmu. Buňka je naopak velice složitý (metabolický) stroj, v němž vidíme úžasný řád a prvky neuvěřitelně detailního plánu (designu). V roce 1996 vydal biochemik Michael Behe knihu „Darwinova černá skříňka“.4 Ukázal v ní, že buňka není „jednoduchá hromádka albuminovitých sloučenin uhlíku“, jak se domnívali vědci v Darwinově době, ale kompletní továrna, plná molekulárních strojů, pracujících s fantastickou přesností a složitostí.

V rámci těchto složitých buněčných struktur najdeme řadu jednotlivých mikrostruktur a buněčných systémů s velmi mnoha částmi a enzymatickými systémy, které spolupracují takovým způsobem, že jejich funkce je možná jen tehdy, jsou-li všechny prvky (složky) na svém místě. Odstraníme-li jen jediný článek biochemického systému, nepovede to ke zhoršení jeho funkce, nýbrž k naprosté nefunkčnosti celé organely. Profesor Behe označil tento stav jako „nezjednodušitelnou složitost“. Nezjednodušitelně složité systémy jsou zcela neslučitelné s evoluční představou postupné změny v čase. Takovou složitost je možné vysvětlit jen pomocí myšlenky plánu.

Dokonce i některé z těch jednodušších biochemických procesů (jako například produkce některých aminokyselin), které si vyžadují uzavřený systém, jsou velice komplikované a vysoce organizované. Enzymy podílející se na vytváření těchto aminokyselin jsou také kódovány určitými geny a potřebují pro svůj vznik právě ty aminokyseliny, které mají samy produkovat.

Sám Darwin ve své knize „O původu druhů“ prohlásil, že přesně to by jeho teorii vyvrátilo:

Kdyby bylo možné ukázat, že existuje nějaký složitý orgán, který by rozhodně nemohl vzniknout řadou postupných malých modifikací, moje teorie by se zcela zhroutila.5

Pravděpodobnost, že tak složité biologické stroje, jako jsou například RNA, DNA či funkčně vysoce specializované enzymy, vzniknou jen pomocí nahodilých procesů, je tak mizivá, že se prakticky blíží k nule.

Orgány, jako důkaz pro Stvoření

Orgány jako jsou například oči, uši, ledviny a jiné, vykazují míru složitosti, která přímo naznačuje plán.

Mozek

Mozek je naprostým zázrakem geniality, která přivádí v úžas i největší génie lidstva. Nejvyspělejší superpočítače světa vypadají ve srovnání s lidským mozkem jako dětské hračky. Složitost neuronových sítí, schopnost ukládat informace v nervovém systému a paměťová kapacita jsou dalším tajemstvím a naprostým zázrakem. V mozku může být až sto bilionů synapsí, přičemž každá funguje jako jakýsi filtr, přenašeč signálu a kalkulačka zajišťující tok a filtraci informace. Kapacita pro ukládání informací je nekonečná, a aby toho nebylo málo, mozek člověku umožňuje ocenit krásu, poskytuje mu schopnost tvořit a dělá z něj bytost schopnou morálních úsudků.

Ledviny

Autor: Piotr Michał Jaworski; PioM EN DE PL – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=851573

Systémy jako je například protiproudová výměna a různé vícevrstevné systémy, které nalézáme v rybích žábrách, ptačích plicích a ledvinách savců, si vyžadují dokonalý konstrukční návrh, než mohou začít fungovat. Člověk se musí ptát, jak se takové systémy mohly vyvinout postupně v průběhu dlouhé doby? Kdyby se například vícevrstevný systém protiproudové výměny v ledvinách vyvinul jen částečně, nefungoval by vůbec. Podobný systém umožňuje vysoce efektivní výměnu kyslíku a v případě systémů protiproudové výměny v ledvinách savců, dává savcům schopnost vytvářet koncentrovanou moč navzdory koncentračním gradientům. Všechny tyto systémy musejí být úplné, než mohou vůbec fungovat, a to opět naznačuje jejich inteligentní návrh (plán).

Oko

© Public Domain https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schematic_diagram_of_the_human_eye_en.svg

Vědci se pokoušeli rekonstruovat možnou evoluci oka pomocí počítačových modelů, ale v modelech zásadně chybí složitá sítnice obsahující více než 100 milionů světločivných buněk zvaných tyčinky a čípky, které nám umožňují vidět ve slabém i v jasném světle a díky nimž máme i schopnost vidět barevně. V modelech také chybí mechanismus, který by dokázal ovládat čočku (proměnné tloušťky) a (hladkou svalovinu) duhovky a samozřejmě i mechanismus, který umožňuje vnímání a překlad obrazové informace. Také biochemické reakce spojené s viděním jsou nepředstavitelně složité, přesné a naprosto přesně načasované.

O oční sítnici se ve vědeckých kruzích hodně diskutuje, protože se zdá, že je „naruby“ – světločivné disky jsou obrácené směrem od zdroje světla a nervové buňky sítnice tak stojí v cestě světlu, které vstupuje do oka. To vedlo ze strany evolucionistů ke spoustě pohrdavých poznámek o tom, že jestli oko navrhl inteligentní projektant, tak to udělal „dost hloupě“7.

Dr. Steve Jones, profesor genetiky z londýnské University College, se dokonce o oku odvážil říci: „I ten nejnešikovnější inženýr by ho dokázal vylepšit“8 a označuje ho jako výtvor „nemyslícího otroka: je to nástroj, který jako všechny ostatní vytvořil neschopný břídil, nikoli vzdělaný inženýr“.

Oko je ovšem vymyšleno geniálně a sítnice je obrácená ven zcela záměrně. V centrální oblasti sítnice, která umožňuje ostré vidění (lat. fovea centralis), prakticky zcela chybí nervové buňky, které v jiných částech sítnice leží mezi čípky a zdrojem světla, a nervová vlákna vybíhají přímo z ní, takže je možné jasné vidění.

I orientace čípků a tyčinek směrem k pigmentové oblasti ležící vně sítnice a ne ke zdroji světla má dobrý důvod. Tyčinky a čípky neustále nahrazují fotoreceptorové pigmentové disky, přičemž staré disky jsou likvidovány tím, že jsou pohlceny pigmentovými epitelovými buňkami. Kdyby sítnice nebyla „naruby“, pak by pigmentové výstelkové (epitelové) buňky nedokázaly disky absorbovat a sklivec vyplňující oko by se rychle zakalil, což by vedlo k rychlému omezení schopnosti vidět. Vrstva pigmentového epitelu nemůže ležet na druhé straně sítnice tak, aby světločivné tyčinky a čípky byly orientovány k přicházejícímu světlu, protože pak by mezi zdrojem světla a sítnicí bylo ještě více buněk.

Pigmentový epitel musí ležet přesně tam, kde opravdu je, neboť nejenže pohlcuje staré pigmentové disky, ale také dodává živiny potřebné k vytváření disků nových. Tyto živiny dostává z hojně prokrvené cévnatky (lat. choroidea), která se nalézá hned nad ním. Bez zásobení krví by se celý systém ihned zhroutil. Kdyby byla sítnice opravdu „navržena hloupě“ a byla orientována tak, jak to říkají někteří vědci, pak by musela vrstva zásobující ji krví také ležet mezi zdrojem světla a tyčinkami a čípky, což by vidění zcela narušilo.

Ucho

Střední ucho - By BruceBlaus. When using this image in external sources it can be cited as:Blausen.com staff (2014). "Medical gallery of Blausen Medical 2014". WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29025010

Dalším příkladem špičkového návrhu (designu) je ucho. Některé živočišné druhy vykazují naprosto fenomenální schopnost slyšet a orientovat se pomocí sluchu. Sonarové (echolokační) systémy velryb, delfínů, sviňuch a netopýrů patří k nejúchvatnějším strukturám na světě. Také stavba sluchového ústrojí lachtanů a tuleňů je mimořádně složitá. Tuleni, podobně jako delfíni, mají místo uší jen malinké otvůrky, ale tuková tkáň kolem čelistí a trychtýřovité zvukovody vedou zvuk naprosto dokonale.12

Ucho neumožňuje jen zachycení zvuku, ale informuje také o tom, odkud zvuk přichází. Je to dáno tím, že uši jsou prostorově oddělené, takže mezi zachycením zvukového signálu je jistá časová prodleva, a liší se také intenzita zachyceného zvuku každým uchem. Tato informace pak slouží pro výpočet toho, odkud zvuk přichází. U drobounkého hmyzu, který má neuvěřitelnou schopnost slyšet a určovat pozici zdroje zvuku v prostoru, je tento smysl naprosto vrcholným výtvorem, protože jeho sluchové orgány jsou od sebe vzdáleny jen o zlomek milimetru.

U mušky Ormia ochracea jsou sluchové orgány od sebe vzdáleny jen pouhého půl milimetru, a přesto moucha dokáže naprosto přesně určit směr, odkud zvuk přichází.13,14 Časový odstup mezi zachycením signálů v každém z uší činí pouhou jednu a půl mikrosekundy (miliontinu sekundy) a rozdíl v intenzitě je prakticky nulový. Této úžasné schopnosti je dosaženo tím, že bubínky jsou spojeny s pružnou pákou, což vede ke vzniku rezonance, jež časový rozdíl zvýrazní čtyřicetinásobně. Bubínek, který je blíže ke zdroji zvuku, také vibruje přibližně o 10 decibelů silněji. Nervy také reagují jistým kódovaným způsobem, čímž se rozdíl v intenzitě zvyšuje ještě pětinásobně. Tyto mistrovské plány jsou již dnes používány v pomůckách pro lidi s poruchou sluchu a je možné je využívat i v technologii směrových mikrofonů.

Společná evoluce nebo plán

Když se podíváme na úžasné vztahy, které v přírodě panují mezi živočichy a rostlinami, je těžké si představit, že by takový soulad mohl vzniknout jen pomocí strategií a protistrategií společné evoluce. Řada rostlin může být opylena pouze k tomu uzpůsobenými druhy hmyzu, které se naopak živí tím, co jim příslušné rostliny nabízejí. Evolucionisté tyto vztahy vysvětlují tím, že se dané systémy vyvíjely společně. Co by se ale stalo, kdyby prospěšné mutace nebyly synchronizovány? Pak by dané druhy nepřežily. Zvážíme-li, že takových vztahů ve světě existují miliony, je pravděpodobnost, že by se všechny objevily čirou náhodou, zcela zanedbatelná.

Místo toho, abychom předpokládali, že se takovéto jemně vyvážené strategie vyvíjely po miliony let, zdá se logické předpokládat, že tento systém je výsledkem dokonale promyšleného plánu. Jedním z důvodů pro toto tvrzení jsou například živočichové, kteří jsou vůči určitým chemickým sloučeninám přizpůsobeni, a kteří si vybírají jako svůj zdroj potravy právě rostliny, které je obsahují. Tím je zajištěno rovnovážné využívání široké škály zdrojů potravy (například živočichové se specializací na určitý druh potravy jako třeba koala, kterého „přitahují“ eukalyptové oleje, jimž se ostatní druhy vyhýbají).

Závěr

Krása a ohromující složitost přírody poukazuje na milujícího Boha Stvořitele, nikoli na několik milionů let jejího vývoje. Organismy však mají schopnost se přizpůsobit. Další článek Důkaz o proměně vysvětluje transformaci přírody z perfektní na nepřátelskou. Tato přeměna nastala se vstupem smrti a hříchu na tento svět.

ODKAZY:

1 LINDSAY, D. L. / GRELL, E. H. Genetic variations of Drosophila melanogaster. In Carnegie Institution of Washington, 1967, zveřejnění č. 627.
4 BEHE, M. Darwin’s Black Box. New York: The Free Press, 1996. (Česky: Darwinova černá skříňka, Praha: Návrat domů, 2001.)
5 DARWIN, C. The Origin of Species. New York: Heritage Press, 1963.
7 WILLIAMS, G. C. Natural Selection: Domains, Levels and Challenges. New York and Oxford University Press, 1992, s. 73.
8 JONES, S. Almost Like a Whale: The Origin of Species Updated. Londýn: Doubleday, 1999.
12 How Dolphins Hear Without Ears. In New Scientist. 25. prosince, 1999/1. ledna 2000, sv. 164, č. 2218, s.17
13 MASON, A. C. / OSHINSKY, M. L. / HOY, R. R. Hyperacute Directional Hearing in a Microstate Auditory System. In Nature. 5. dubna 2001, sv. 410, č. 6829, s. 686–690.
14 NARINS, P. M. In a fl y’s ear. In Nature. 5. dubna 2001, sv. 410, č. 6829, s. 644–645.

AUTOR:

Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).

Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.

Další články ze série: Od stvoření k obnově 

Komentujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Navigace

Nejnovější
Nejnovější příspěvky
Nejnovější videa
Události
Sledujte nás na Facebooku
Zdraví
Články
NEWSTART - Osm zákonů zdraví
Alkohol pod lupou
Excitotoxiny
Káva
Kontroverzní mléko
Maso a Bible
Rafinované potraviny
Vegetariánský životní styl
Videa
Život v celé své kráse
Pokrm k zamyšlení
Cukrovka a Rakovina
Klub zdraví
Zdravý talíř
Recepty
Snídaně
Polévky
Obědy
Dezerty
Pomocníci
Užitečné grafy a tabulky
Bible a víra
Články
Je Bible pravdivá?
Pochopení Bible
Kdo je Ježíš?
Desatero přikázání
Původ zla
Boží plán na odstranění hříchu
Příběh evangelia
Křesťanský život
Duchovní dary
Den odpočinku
Náboženské směry
Uctívání slunce
Babylonské náboženství
Pohanství a katolicismus
Sionismus
Druhý příchod Ježíše Krista
Milénium pokoje
Co se děje po smrti?
Videa
Bez obav do blízkých událostí
Biblická kázání
Biblické odpovědi
Budoucnost Evropy
Cliff! - Filozofie pro dnešek
Cyklus biblických zamyšlení
Ellen Whiteová a její kritici
Hledání pravdy
Ježíš: Tvá naděje
Konflikt myšlení
Kroky k osobnímu oživení
Manželství, Posvěcení a Bible
Nepřátelství
Opravování Trhlin
Ostatní
Pochopte souvislosti světových událostí
Sedmý den
Totální Útok
Úplná proměna
Živý oheň (Věčné evangelium)
Životní příběhy
Bible Online
Koupit Bibli
Biblické lekce
Evoluce vs Stvoření
Články
Podstata sporu
Zapsáno v kamenech
Fosilní záznam
Od stvoření k obnově
Původ života a rozmanitosti
Videa
Genesis Konflikt CZ
Genesis Konflikt SK
Ostatní
Pozadí hudby, filmů a her
Duchovní hudba
Články
Videa
Proroctví a světové události
Články
7 posledních ran
Identifikace Antikrista
Vpřed k Nedělnímu zákonu
Videa
Zprávy ze světa
Papežství naplňuje proroctví
Reformace
Velký spor věků
Články
Reformace
Příběhy reformace
Katolické koncily
Videa
Oživení reformace
500 let reformace: u cíle nebo u konce?
Valdenští - Zpět do budoucnosti?
Kořeny víry
Strážci pravdy
Putování reformací
Láska a partnerství
Články
Videa
Knihy ZDARMA
Videa
Přehled videí
Nejnovější videa
Seznamy videí
Série přednášek
500 let reformace: u cíle nebo u konce?
Bez obav do blízkých událostí
Biblická kázání
Biblické odpovědi
Budoucnost Evropy
Cliff! - Filozofie pro dnešek
Cyklus biblických zamyšlení
Cukrovka a Rakovina
Ellen Whiteová a její kritici
Genesis Konflikt CZ
Genesis Konflikt SK
Hledání pravdy
Ježíš: Tvá naděje
Klub zdraví
Kroky k osobnímu oživení
Konflikt myšlení
Manželství, Posvěcení a Bible
Opravování Trhlin
Oživení reformace
Papežství naplňuje proroctví
Pochopte souvislosti světových událostí
Pokrm k zamyšlení
Putování reformací
Sedmý den
Strážci pravdy
Totální Útok
Úplná proměna
Valdenští - Zpět do budoucnosti?
Zprávy ze světa
Životní příběhy
Život v celé své kráse
Živý oheň (Věčné evangelium)
Audio

Nejnovější videa