Zdá se, že na otázku, proč Ježíš zemřel má každý jiný názor. Věříme, že Bible udává vícero důvodů pro Kristovo ukřižování:
1. Ježíšova smrt byla naplněním plánu záchrany lidstva a odpuštění našich hříchů; zaplatil cenu za náš hřích, abychom my nemuseli (Izaiáš 53:5).
Smrt Ježíše na kříži byla počátkem velkolepého procesu vymýcení hříchu z naší země a z našich srdcí. Díky své smrti a zmrtvýchvstání mohl Ježíš vstoupit do nebeské svatyně a začít vykonávat smíření za naše hříchy.
Ježíšovo zmrtvýchvstání bylo možné pouze díky Jeho bezhříšnému životu, ne Jeho smrti. Mnoho lidí mluví o Jeho narození a někteří mluví o Jeho smrti, ale co ty roky mezitím? Celý ten čas, kdy byl zde na zemi, Ježíš žil bezhříšný život. Žil jako člověk, ne jako Bůh. Pokud jsme skutečně napojeni na Boha, můžeme dělat stejné zázraky, které On činil na Zemi (Jan 14:12). Ježíš trávil hodiny na modlitbách se svým Otcem a nic nečinil sám ze sebe (Lukáš 6:12, 9:28, 11:20, 22:39-45). Žil život zasvěcený Bohu, to můžeme také i my. Jeho život byl příkladem, jak žít bezhříšný život s Boží mocí.
Pokud by Ježíš jen jedinkrát za celý svůj život zhřešil, kdyby podlehl jediné špatné myšlence nebo nejmenšímu pokušení, nemohl by vstát z mrtvých. Ježíš nezemřel, aby nám ukázal, čím vším si musíme projít, nebo že smrtí „to nekončí“, jak naznačoval jeden z pisatelů do TIME magazínu. Ve skutečnosti by smrt byla bez Ježíše konečnou stanicí. A tou by se stala i pro Něj, kdyby nežil bezhříšný život. Ježíš byl neustále pod silným útokem Satana, pronásledován na každém kroku obtěžováním a pokušením. Na poušti, skrze spílání Farizeů, prostřednictvím nevděčných malomocných, rozzuřených davů, dokonce i skrze vlastní matku a bratry se Satan neustále snažil Ježíše přimět k hříchu. Během posledních hodin Kristova života se Satan snažil nejvíce. Každá nelidská krutost, kterou dokázal vymyslet, byla na Ježíše uvržena. Jeho démoni pracovali přesčas, aby Ježíš přestal věřit svému Otci, aby se vzdal a promluvil jen jediné hněvivé nebo nenávistné slovo vůči těm, kteří ho tak krutě týrali, aby zhřešil jakýmkoliv hmatatelným způsobem. Ale díky Bohu byl Satan neúspěšný.
Bůh vydal všanc skutečně vše, aby nás zachránil. Pokud by Ježíš zhřešil v jakémkoliv ohledu, ON, který byl Bůh, nejenže by nezajistil naši spásu, ale také by ohrozil celý vesmír. Přemýšlejte o tom, co by se stalo, kdyby Bůh v lidském těle jako Ježíš, zhřešil? Satan by naprosto zvítězil. Není divu, že útok na Ježíše byl tak urputný.
Žádný jiný člověk, bez ohledu na to, jak moc na této zemi trpěl, neměl tak velkou odpovědnost jako Ježíš. Tíha vesmíru byla na jeho ramenou. A když Ježíš visel na kříži, Satan jej vyzval, aby nás nemiloval. Ježíš mohl z kříže kdykoliv sestoupit. „Mohl poslat deset tisíc andělů“, říká píseň. Ale on to neudělal. Byla to právě Jeho láska, která Ho tam udržela. Jeho láska k nám.
Pravdou je, že Ježíš nemusel zemřít. Rozhodl se tak, protože to byl jediný způsob, jak jsme ty nebo i já mohli získat šanci na věčný život. Jeho dokonalý život je bezplatným darem všem, kteří jej přijmou, aby jím byli přikryti.
Je smutné, že ačkoliv Ježíš zemřel za každého z nás, ne všichni budou jeho smrtí spaseni. Každý sám za sebe musí přijmout Jeho smrt a život. I když jsme zhřešili, Bůh přijímá dokonalý život svého Syna místo toho našeho a jsme tak považováni za spravedlivé, i když jsme spravedlnost nepoznali (1. Petrova 2:24).
Římanům 7:18 říká, že v nás nepřebývá nic dobrého. Všichni jsme hříšníci a zasloužíme smrt (Římanům 3:23, 6:23). Tohle nemusí být populární myšlenka, ale nicméně je to pravda. Televizní kazatel Robert Schuller učí, že „co potřebujeme, je zpozitivnit ta slova, která mají pouze negativní význam. Neexistuje větší škoda, kterou by bylo možné napáchat, než se odkazovat na ztracený hříšný stav člověka. Myslím si, že z toho co se napáchalo ve jménu Krista a pod praporem křesťanství, neexistuje nic destruktivnějšího pro lidskou osobnost, a tudíž kontraproduktivnějšího pro evangelizační práci, než často hrubá, neotesaná a nekřesťanská strategie snažící se, aby si lidé byli vědomi svého ztraceného a hříšného stavu.“i
Ale Robert Schuller se mýlí. Možná se necítíme příjemně, když si přiznáme naši hříšnost, ale Bible říká pravdu o našem stavu a nabízí skutečná řešení. Pokud nejsme ztraceni nebo hříšní, pak Ježíše nepotřebujeme a On pak také přišel zbytečně.
Ježíšův život a smrt jsou naše, pokud se rozhodneme je přijmout. Potom, když kráčíme v novém životě, který nám nabízí, jsme uschopněni žít tak, jako On. Pomalu ale jistě, když se denně předkládáme Jeho Svatému Duchu, jsou naše povahy proměňovány k Jeho obrazu.
2. Ježíšův život nám pomohl pochopit a obnovit náš vztah s Bohem. Jeho život na Zemi byl zjevením toho, jaký je Bůh (Jan 14:9).
Kvůli hříchu, jsou lidé odděleni od Boha (Izaiáš 59:2). Adam a Eva již více nemohli hovořit s Bohem tváří v tvář. Napříč staletími od doby Adama a Evy se Satan zoufale pokouší zaslepit lidskou rasu. Představuje Boha jako neodpouštějícího tyrana – takového, který jen pozoruje a čeká na každý špatný krok, který učiníme, aby nás mohl odsoudit k věčné smrti. Tento obraz Boha byl převládající obzvláště během středověku, kdy byl dominantním náboženstvím katolicismus.
Avšak Ježíš říká, že přišel z přesně opačného důvodu: „Já jsem přišel, aby měli život – život v plnosti“ (Jan 10:10). Ježíš přišel, aby nám ukázal Boží lásku a vzdálenost, kterou z lásky překoná, aby nás zachránil (Jan 3:16). Jeho život plný laskavosti, trpělivosti a lásky sloužil k obnovení pohledu na Boží charakter, jako na Boha dobrého a milostivého (Exodus 34:6).
Satan neopustil svou snahu přimět lidi, aby se Boha báli a mysleli si o Něm, že je zlý a pomstychtivý. Pokaždé, když se na Zemi děje něco špatného, máme tendenci obviňovat Boha. Satanovi se podařilo nás dostat k tomu, abychom si mysleli, že Bůh je zodpovědný za Satanovo zlé ovoce. Má mnoho podvodných způsobů, jak napadnout Boží charakter a tohle je jeden z nich. Další způsob je, abychom si mysleli, že Ježíš je jen hezká postava z minulosti, která tragicky zemřela, a naučila nás několik dobrých věcí o „křesťanském duchu“. Satanovi je jedno, jak konkrétně nechápeme, kdo Ježíš je. Zajímá jej pouze, že se tak děje.
3. Ježíšův život, smrt a zmrtvýchvstání nás smířilo s Bohem (Koloským 1:21-22).
Právě proto, že Boží zákon nemohl být změněn, musel Ježíš za nás zemřít. Kdyby se zákon mohl změnit, Bůh by vše mohl vyřešit už v rajské zahradě a život by mohl pokračovat beze smrti. Ale tak to být nemohlo. Jakmile byl jednou zákon porušen, vznikla nepřekonatelná trhlina mezi lidstvem a Bohem, a od toho dne bychom nadále pokračovali v porušování zákona. Kdyby Bůh mohl změnit tento zákon, aby napravil vzniklou situaci, udělal by to. Jediným způsobem jak nás usmířit s Bohem bylo vydat sebe samého jako oběť, která má sloužit k usmíření našich hříchů. Ježíšova smrt nám umožnila se oficiálně smířit s Bohem (2. Korintským 5:19).
Před událostí kříže, ti, kteří věřili v Mesiáše, se těšili na Jeho příchod ve víře, že je smíří s Bohem a vyhraje tak jejich věčný život. Abraham věřil, že Bůh toto zaslíbení splní. Máme výsadu žít po události kříže, a tak je naše spasení potvrzeným faktem v historii. Máme více informací než Abraham a všichni lidé Starého zákona. Ale přesto v porozumění selháváme.
4. Ježíšův život, smrt a zmrtvýchvstání přinesly naději hříšnému lidstvu, abychom mohli zvítězit nad hříchem a smrtí, jak v našem současném životě, tak ve věčném životě, který přijde (1. Janova 3:3, 4:4). Už nemusíme být v otroctví hříchu.
Jestliže Ježíšova smrt na kříži nezmění naše životy a naše chování, potom zemřel zbytečně. Nepomůže nám pouze připustit Jeho smrt, musíme Ho přijmout se všemi důsledky, které pro nás z toho plynou. Vyžaduje to změnu života:
Když přijímáme Kristovu zástupnou oběť, dostali jsme novou šanci na život. Staré návyky, myšlenky a postoje, které nás držely v otroctví, mohou být odstraněny, pokud dovolíme, aby Kristova milost tuto změnu v našem životě provedla. Bůh nám touží dát lepší život – život v radosti, míru a osvobození od hříchu (2. Korintským 5:17). Kristus neučinil nekonečnou oběť proto, aby nám zajistila “výsadu” pokračovat v přestupování Božích přikázání. Hřích je přestoupení zákona a mzdou hříchu je smrt (1. Janova 3:4, Římanům 6:23).
Zákonem není myšleno břemeno těžkých pravidel. Je to cesta štěstí. Bůh neříká „nebudeš …“ protože by chtěl omezit naše štěstí a udělat náš život otročinou. Říká nám tyto pravidla, protože bez nich bychom se skutečně trápili. Nekonečná bolest a smutek na této planetě je výsledkem porušení pravidel. Když je dítě sraženo opilým řidičem nebo uneseno a zabito někým, kdo se uchýlil k vraždě, trpíme bolestí a smutkem kvůli porušeným pravidlům. Kdybychom se naučili vidět Boží pokyny jako dveře ke štěstí, byli bychom schopni zažít více radosti a spokojenosti.
Pro ty, jež touží po propuštění z otroctví hříchu, je odpovědí Ježíš. Protože On si podmanil smrt a hřích. V Jeho životě, smrti a zmrtvýchvstání tak máme naději a jistotu, že On může udělat to stejné v nás.
5. Ježíš žil zde na Zemi jako člověk, aby se s námi ztotožnil a pomohl nám, abychom mu důvěřovali s našimi problémy.
Ježíš na sebe vzal lidskou podobu, aby nikdo nemohl říct, že nám Ježíš nerozumí. Pokud by si Bůh myslel, že bychom se mohli vymanit z područí ďábla v naší vlastní síle, neposlal by svého Syna způsobem, jakým jej poslal. Pokud evangelium je: „když hřešíme, umíráme a když děláme věci správně, žijeme“, pak bychom vše mohli vyřešit svým vlastním dobrým chováním.
Namísto toho se Ježíš narodil nesezdaným rodičům, chápe tedy každého, kdo byl počat mimo manželství, narodil se ve stodole, takže ví, jaké to je zažít chudobu, šel do Egypta, aby věděl, co je to kulturní šok a žít jako uprchlík a žil v Nazaretu, aby zažil ghetto. Byl přibit na kříž, kde se nemohl ani pohnout, takže může říct, jaké to je být v agónii, zajatý a bezmocný. Ví, co je to odmítnutí (Matouš 27:46). Cítil břemeno hříchu našich životů, takže už se nikdy nemusíme ptát, zda existuje někdo, kdo ví, jak se cítíme. Rozhodl se, že pocítí naši bolest, proto ji s Ním můžeme bezpečně sdílet – můžeme mu věřit a vědět, že má zájem a stará se.
- Ježíšův život, smrt a zmrtvýchvstání byly součástí velkého sporu, nebo-li války se Satanem.
Ježíšova smrt se zdála být Satanovým posledním vítězným úderem, ale Ježíšovo zmrtvýchvstání bylo triumfální ukázkou vítězství nad Satanem. Když Adam s Evou zhřešili, Satan získal nadvládu nad tímto světem a panovala zde jeho vláda. Dokud Mesiáš ještě nepřišel, Satan byl neporaženým nepřítelem. Satan uvrhl na Ježíše každou možnou krutost a poté Ježíš zvolal „dokonáno jest“ a zemřel. Ale protože Ježíš vstal z mrtvých, Satan se stal poraženým nepřítelem. Svět, který kdysi Satan prohlásil za svůj, byl Ježíšem získán zpět.
Ježíš je jediný, kdo nás mohl vykoupit z hříchu. Ježíš je Bůh. Než žil na Zemi, žil a pracoval se svým Otcem v nebesích a miloval nás (Jan 1:1-3). Když Ježíš žil zde na Zemi, spojil se s lidskou rasou takovým poutem, které se nikdy nezlomí.
Díky tomu všemu můžeme být nyní skutečnými Božími syny a dcerami (Efeským 1:5-6). To neznamená, že jsme nějací mini-bohové. Znamená to však, že máme výsadu, aby nás Bůh mohl vidět, jako kdybychom nikdy nezhřešili (1. Janova 3:1).
Nejdůležitější je však si zapamatovat, že Kristovo dílo není dokončeno! Jen proto, že zemřel na kříži, abychom dosáhli svého vykoupení, neznamená, že nás opustil. Možná jsou tu tací, kteří by upřednostnili jej vnímat jako postavu s tragickým koncem, jako dobrý příklad nebo jako hrdinu, který udělal velký skutek… ale tak tomu není. V dnešní době jej potřebujeme stejně tak, jak jsme jej potřebovali v minulosti. Neopustí nás jen proto, že zvítězil nad Satanovou nadvládou na Zemi a jejími obyvateli.
Konec konců, Satan ještě není pryč. Bůh slibuje, že nás posílí ve všech našich obtížích (Izaiáš 41:10). Slibuje, že bude s námi v hlubokých vodách a ohnivých stezkách života (Izaiáš 43:1-2). A slibuje, že dokončí práci, kterou začal a přivede nás na nové místo, kde už není hřích (Filipským 1:6, Zjevení 21:4).
Kristovo dílo smíření člověka s Bohem není ještě dokončeno. Ještě jsme nebyli smířeni s Bohem do toho bodu, ve kterém byli Adam s Evou před hříchem. Stále se ještě nemůžeme radovat z Boží přítomnosti tváří v tvář ve světě plném míru bez smrti, bolesti nebo smutku. To ještě přijde. Dnes pro nás Ježíš slouží na nebesích a jeho dílo v nebi je stejně důležité jako jeho smrt na kříži.
Přijali jste Ježíše jako svého Spasitele a Pána? Pokud jste ještě Ježíši svůj život neodevzdali, neztrácejte již další okamžik.
Chcete vědět více? Zavolejte nám na číslo 704 105 305, abyste si s někým mohli promluvit o tom, jak můžete přijmout bezplatný Boží dar smíření, který nám dal ve svém životě, smrti a vzkříšení.
Pokud se Vám tento článek líbil, sdílejte jej s přáteli. Podívejte se také na naše videa.
Autor:
Wendy Goubej – je spisovatelka na volné noze a specialistka pro komunikaci, která ráda píše o náboženství, současných událostech, vědě a obchodě.
i. Christianity Today (October 5, 1984) as quoted in David Cloud, “Billy Graham’s Sad Disobedience to the Word of God,” Fundamental Baptist Publishing Ministry (September 8, 2008).
Komentujte