Dinosauři a potopa

Fosílie dinosaurů se používají jako důkaz pro podporu evoluční teorie. Nicméně, když se podíváme blíže, můžeme vidět, že fosilní záznam ve skutečnosti podporuje kreacionistickou perspektivu.

Dinosauři a potopa

Dinosauři byli pohřbeni velmi rychle. Někdy se nacházejí v relativně velkých počtech a většinou jsou v poloze, ve které mnozí jakoby ukazovali jasnou orientaci ve směru proudu. Vědci to vysvětlují tím, že tito tvorové žili v údolních nivách, které bývaly periodicky zaplavovány.

Avšak tato ložiska fosílií se táhnou často v oblastech o rozloze tisíců čtverečních kilometrů, což by neodpovídalo takové představě.

Navíc byli někteří dinosauři nalezeni v mořských nánosech, což naznačuje, že byli odneseni do moře. Nedávno byl ve Velké Británii v mořských nánosech nalezen exemplář Scelidosaura, dokonce i s velmi dobře zachovalou kožní tkání, spolu s výtrusy řas a škeblí.¹

Dinosauři ve fosilních záznamech

Nejtěžší dinosaurus v záznamu je Argentinosaurus s odhadovanou vahou 100 tun. Nebyl však největší, protože bylo zjištěno, že některé exempláře sauropodů mohly být dlouhé 50 metrů a vestoje i 14 metrů vysoké. Tato zvířata však nevykazují stopy evoluce a ve skutečnosti jsou v tomto směru jedním z velkých problémů, protože zvířata tak pozoruhodné rozmanitosti ve velikosti i tvaru by musela mít rozpoznatelnou vývojovou linii.

V Argentině byl nalezen také velký počet dinosauřích vajec, a to zřejmě vajec těchto velkých tvorů, což se vysvětluje jako dinosauří „jesle“, ale opět i tato dobře zachovalá vejce byla rychle pohřbena nánosem při záplavě.²

Chiappe, jeden z vedoucích pracovníků týmu a hlavní autor článku uveřejněného v časopise Nature o těchto vejcích řekl:

Dinosauři a ptáci

Někteří vědci říkají, že dinosauři nevyhynuli, ale dále žijí v podobě dnešních ptáků. Vývoj ptáků je sledován až k dinosaurům, ale s touto domněnkou jsou také velké problémy. Pernatý dinosaurus Archeopteryx se podobá Compsognathovi, malému dinosaurovi ze skupiny coerulosaurů a jedinou odlišností, která jej spojuje s ptáky je jeho peří, což bylo v literatuře zpochybňováno. Kromě sporného bodu, který se týká peří jako spojovacího faktoru, jsou zde ještě další problémy, které popírají linii spojující dinosaury s ptáky.

U ptáků je ve srovnání s dinosaury rozdíl v embryonálním vývoji prstů, což naznačuje, že je „téměř nemožné“, aby byli příbuzní.⁴ Navíc je nemožné si představit, jak by se vakovité plíce dinosaurů mohly vývojem změnit na velmi složité ptačí plíce s jejich průtočným systémem a protiproudovou výměnou kyslíku. Tým vedený Johnem Rubenem z Oregon State University analyzoval hlavní rysy Sinosauropteryxe (tzv. pernatého dinosaura) a dospěl k závěru, že „měchovité plíce se nemohly vyvinout ve vysoce výkonné plíce moderních ptáků“.⁵

Nikdo nepopírá, že záplavy a fosílie jsou od sebe neoddělitelné, ale pokud by byl dávný svět zničený potopou, zničily by se tak i samotné základy evoluční teorie, která na fosílie nahlíží jako na důkaz dlouhodobého vývoje živých bytostí. Ovšem jsou to právě fosílie, které dokazují, že ptáci nejsou ve skutečnosti příbuzní s dinosaury.

ODKAZY:

1 MARTILL, D. M. / BATTEN, D. J. / LOYDELL, D. K. A new specimen of the thyreophram dinosaur (srovnej s Scelidosaurus with soft tissue preservation). In Palaentology. 2000, sv. 43, s. 549–559.
2 CHIAPPE, L. a kol. Sauropod dinosaur embryos from the late Cretaceous of Patagonia. In Nature. 1998, sv. 396, č. 6708, s. 258–61.
3 25. května 2000 >http://www.canoe.com/CNEWSScienceArchive/981117_dinosaurs.html>
4 BURKE, A. C. / FEDUCCIA, A. Developmental patterns and the identifi cation of homologies in the avian hand. In Science. 1997, sv. 278, č. 5338, s. 666–668. (Je zde uvedeno stanovisko Richarda Hinchliffa publikované v témže vydání: „The forward march of the bird-dinosaur halted“ s. 596–597)
5 GIBBONS, A. Lung fossils suggest dinos breathed in cold blood. In Science. listopad 1997, sv. 278, č. 5341, s. 1129– 1130. Rubensův článek byl publikován v témž čísle: „Lung ventilation in theropod dinosaurs and early birds“, s. 1267– 1270.

AUTOR:

Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).

Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.