Jak vznikl vesmír?

Biblický model počátku tvrdí jednoznačně, že vesmír byl stvořen Bohem. Moderní věda však předložila model počátku vesmíru, který nepočítá se zásahem (existencí) jakékoliv Vyšší Bytosti.

Stručně řečeno, naturalistická teorie prohlašuje, že: Na počátku bylo „kosmické vejce“. Toto prvotní vejce explodovalo přibližně před 15 miliardami let, čímž došlo ke vzniku několika atomů vodíku a helia, které společně s fotony vystřelily velkou rychlostí směrem ven z místa exploze.

Jak se vše ochlazovalo, docházelo k vytváření shluků, a tak vznikaly hvězdy. Jadernými reakcemi uvnitř hvězd vznikaly těžší prvky, jako je např. kyslík a železo. Když došlo opět k výbuchům těchto hvězd, rozptýlily se do volného prostoru i uvedené prvky. Mraky plynu, obohacené o tyto prvky, postupně vytvořily další objekty včetně našeho Slunce a všech planet, které obsahují všechny prvky nezbytné k vývoji života.

Proces evoluce pak pokračoval, až se náhodně vytvořily molekuly, ze kterých potom (náhodně) vzešel život. Nakonec těmito naturalistickými procesy postupně vznikly všechny rostliny a zvířata a nakonec i člověk.

Tento scénář však vyžaduje značnou dávku víry, neboť samotná podstata teorie porušuje zákony termodynamiky. První zákon termodynamikyⁱ říká, že hmota nemůže být vytvořena ani zničena. Takže se musíme stále potýkat s otázkou, odkud původně pochází původní materiál v původním vejci.

Druhý zákon termodynamikyⁱⁱ říká, že ve vesmíru s časem narůstá chaos (dochází ke ztrátě původního řádu). Tento fenomén je znám jako nárůst entropie. První zákon termodynamiky je zákon o zachování kvantity (množství) a předpokládá, že celkové množství základního stavebního materiálu vesmíru (hmota a energie) je konstantní (nezaniká ani nevzniká). K vesmíru tedy nemůže být přidána žádná hmota ani energie. Lze to říci i tak, že „stvoření“ veškerého základního stavebního materiálu vesmíru bylo již dokončeno.

Druhý zákon termodynamiky říká, že všechny procesy ve vesmíru způsobují nárůst entropie, jinými slovy vše směruje ke konečnému stavu rovnováhy, kdy všechny procesy ustanou a nastane to, co bylo pojmenováno jako “tepelná smrt vesmíru”. Podle tohoto zákona se bude ustanovený řád ve vesmíru s časem spíše ztrácet než narůstat. Protože je však dnes ve vesmíru tak veliká míra pořádkuⁱⁱⁱ, musí být tento všeobecně platný zákon porušován všemi teoriemi, které předpokládají samovolný vývoj pořádku (řádu) z chaosu. To platí jak pro fyzikální, tak pro biologický svět.

Americký spisovatel a biochemik židovského původu Dr. Isaac Asimov (1920–1992) napsal v roce 1970 v časopise Smithsonian Institute Journal:

Všechny naturalistické teorie počátku však i přes zjevné rozpory způsobené nerespektováním zákonů termodynamiky dále vzkvétají. V dalších článcích se dozvíte více o specifikách teorie velkého třesku:

Historie modelu velkého třesku

Hubbleovy předpoklady

Filozofické předpoklady velkého třesku

Fyzikální pozorování velkého třesku

POZNÁMKY:

i 1. TDZ lze formulovat takto: „Celkové množství energie (všech jejích druhů) izolované soustavy zůstává zachováno.“ Proto se tomuto zákonu říká často ‚zákon zachování energie‘. Jedná se tedy o kvantitativní zákon, který říká, že všechny druhy energie lze mezi sebou vzájemně transformovat, ale nelze je vytvořit ‚ex nihilo‘ ani zničit. Existují i jiné formulace, např.: „Nelze sestrojit stroj, který by trvale dodával mechanickou energii, aniž by spotřeboval
odpovídající množství energie jiného druhu.“ Tato formulace říká, že nelze sestrojit tepelný stroj, který by vykonával trvale a cyklicky mechanickou práci bez přísunu energie. Takový stroj se označuje jako perpetuum mobile prvního druhu. – pozn. recenzenta

ii 2. TDZ lze formulovat takto (Planckova formulace): „Nelze sestrojit periodicky pracující tepelný stroj, který by trvale konal práci pouze tím, že by ochlazoval jedno těleso, a k žádné další změně v okolí by nedocházelo.“ Z praxe víme, že všechny druhy energií lze přeměnit na teplo. Obrácený přechod beze zbytku je však nerealizovatelný. Tento zákon je kvalitativní, neboť hovoří o neustálém poklesu kvality energie ve vesmíru. S časem ve vesmíru klesá množství energie využitelné ke konání užitečné práce (k nastolení pořádku). – pozn. recenzenta

iii a struktury – pozn. recenzenta

AUTOR:

Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).

Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.