Pro vytvoření aminokyselin je zapotřebí, aby raná atmosféra byla bohatá na čpavek, který je však rychle rozkládán působením ultrafialového záření. Pokud by prvotní atmosféra neměla obsahovat volný kyslík, pak by nad ní nebyla ani ozonová vrstva a úroveň ultrafialového záření by byla extrémně vysoká. Některé aminokyseliny se tvoří spontánně až po zahřátí na teplotu přes 1000°C (tyrosin a fenylalanin), avšak zahřívání způsobuje zároveň jejich rozpad nevratnou dekarboxylací.
Stručně řečeno, reakce, které vytvářejí aminokyseliny, je také v případě nepřítomnosti oddělovače (jímky) ničí. Požadavky na pH při vytváření proteinů jsou také jiné než v případě jiných molekul, které potřebují zásaditější prostředí. I kdyby se bílkoviny samy nějak vytvořilyi, pak by k tomu, aby mohly být užitečné pro život, musely obsahovat nejen správný typ aminokyselin (L-alfa aminokyseliny), ale dané aminokyseliny by také musely být seřazeny ve správném pořadí. Jen tak mohou být vytvořeny užitečné bílkoviny. Pravděpodobnost, že k tomu dojde, je extrémně malá, jak ukazuje následující tabulka:
Když vezmeme v úvahu, že počet elementárních částic ve vesmíru je asi 1080, pak je tato statistika opravdu zarážející. Kdyby byla tvorba polymerů nahodilá a kdyby ke každé možné sekvenci existovala jen jediná molekula, byť by byla tvořena řetězcem sestaveným z pouhých 12 různých aminokyselin, měli bychom před sebou objekt vážící 10280 gramů (což je více, než by se vešlo do našeho vesmíru). Pravděpodobnost, že by se to mohlo stát, je zcela mizivá, a dokonce i kdyby k tomu došlo, co by tyto molekuly udržovalo ve stabilním stavu a co by jim umožnilo se replikovatii?
Někteří vědci tvrdí, že tyto statistiky nemají žádný význam, protože fakta ukazují, že život existuje, a proto k tomu muselo dojít. To je rozhodně jeden ze způsobů, jak problém obejít, ale tím se teorie jen odsouvá do oblasti víry. Člověk potřebuje spoustu víry, aby věřil, že se to stalo jednou, natož že se to dělo opakovaně a třeba milionkrát za sebou. Dokonce ani teorie tvorby složitých molekulárních řetězců na jílech (teorie, která říká, že jednoduché molekuly se mohly hromadit na jílech, které by jim poskytovaly alespoň nějakou ochranu a umožnily jim přiblížit se k sobě natolik, aby mezi nimi mohly probíhat další reakce) nedokáže na toto dilema poskytnout žádnou odpověď, neboť odpovídá pouze na otázku, jak se mohla informace uchovávat a předávat dál. Neříká však, jak se vytvářela (vytvořila). Proto neřeší problém polymerizace ani racemické směsi.
POZNÁMKY:
i Dr. Walter L. Bradley profesor mechanického inženýrství na Baylor University v Texasu a spoluautor světového bestselleru „Tajemství vzniku života“ vydaného v českém překladu vydavatelstvím Návrat v r. 2003 říká, že podle současných znalostí o fungování živých systémů se odhaduje, že je nutné minimálně 250 různých specializovaných proteinů, aby byly zabezpečeny minimální životní funkce. (Přitom každá z těchto bílkovin vyžaduje pro svoji funkci specifické pořadí výhradně levotočivých forem aminokyselin, ze kterých se skládá.) Pokud je tento odhad správný, potom je v zásadě nemyslitelné, aby živé systémy vznikly samy nějakou jednoduchou evoluční cestou krok za krokem. – pozn. recenzenta
ii kopírovat, rozmnožovat – pozn. recenzenta
ODKAZY:
(7) WALTON, J. C. Organization and the origin of life. In Origins. 1977, sv. 4, s. 20.
AUTOR:
Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).
Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.
Další články ze série: Původ života a rozmanitosti
- Prvotní atmosféra
- Problém kyslíku
- Organické molekuly
- Aminokyseliny
- Nukleová kyselina - stvořil ji "nový bůh"?
- Přírodní výběr a tvořivá síla
- Přírodní výběr
- Teorie Ernsta Haeckela o vzniku vyšších forem života
- Je hypotéza Gastraea životaschopná?
- Mechanismy pro změnu
- Variace již obsažené v genofondu
- Reprodukční výměna
- Transpozibilní elementy
- Rekombinace chromozomů
- Biblická koncepce „druhů“ versus současné druhy
- Proč je tolik druhů?
- Proč je tolik druhů? – slovníček
- Distribuce po potopě
- Australský problém
- Evoluce: Zázrak zázraků
- Stvoření života ve zkumavce?
Komentujte