Prvotní atmosféra

Pokud by se život jako takový měl [samovolně] vyvinout z neživé hmoty, pak by se organické molekuly musely vyvinoutⁱ z anorganického materiálu a stavební kamenyⁱⁱ těl všech živých organismů by musely nějakým způsobem samy vytvořit první živou buňku. Ve dvacátých letech minulého století přišli ruský biochemik Alexandr Ivanovič Oparin (1894–1980) a anglický genetik John B. S. Haldane (1892–1964) nezávisle na sobě s hypotézou, že prvotní atmosféra Země byla redukujícíⁱⁱⁱ a že klíčem k zodpovězení otázky původu života by mohly být organické molekuly, které se v takové atmosféře vytvořily. Tuto hypotézu otestoval ve své laboratoři v roce 1953 americký chemik a biolog Stanley L. Miller (1930–2007), a to pomocí speciální skleněné aparatury (obrázek 5.1), ve které nechal procházet elektrické výboje simulovanou^iv primitivní (prvotní) redukující atmosférou Země. Mezi 35 různými složkami^v, které našel ve výsledné směsi, bylo 9 aminokyselin, které jsou jak známo stavebními kameny bílkovin^vi.¹

Od té doby byly v mnoha světových laboratořích prováděny četné experimenty s různými simulovanými podmínkami, při kterých se podařilo vytvořit 19 z 20 aminokyselin tvořících bílkoviny a 5 dusíkatých bází nezbytných pro tvorbu nukleových kyselin i řady cukrů. Tyto experimenty jsou považovány za nevyvratitelný důkaz zcela přírodního původu všech organických molekul^vii. Dále se vědci domnívají, že se tyto molekuly nahromadily^viii v prvotním oceánu a vytvořily takzvanou organickou polévku^ix. K uspořádání těchto jednoduchých složek do složitějších struktur musí proběhnout proces nazývaný odborně polymerizace.

Americký biochemik Sidney W. Fox (1912–1998) přišel s návrhem, že k polymerizaci mohlo dojít v rovníkové oblasti, kde se díky zahřívání a vypařování mohly vytvořit vhodné podmínky pro tyto reakce. Sidney Fox demonstroval, že ve směsi aminokyselin, ohřívané po sedm hodin na teplotu 200°C, se vytvářejí struktury podobné bílkovinám, které nazval protenoidy. Protenoidy vykazují slabou katalytickou^x aktivitu a po ochlazení vytvářejí mikrosféry^xi připomínající primitivní buňky. Zdá se, jako by soubor těchto experimentů poskytoval dostatek důkazů potvrzujících důvěryhodnost evolučního paradigmatu. Ve skutečnosti však mají velmi závažné nedostatky.

POZNÁMKY:

i spontánně vytvořit – pozn. recenzenta
ii tj. atomy a molekuly – pozn. recenzenta
iii bez volného kyslíku – pozn. recenzenta
iv předpokládanou – pozn. recenzenta
v Produkty fyzikálně-chemických reakcí, které proběhly v simulované atmosféře uvnitř skleněné aparatury. – pozn. recenzenta
vi proteinů – pozn. recenzenta
vii Vyskytujících se v tělech všech živých organismů. – pozn. recenzenta
viii zkoncentrovaly – pozn. recenzenta
ix prapolévku – pozn. recenzenta
x Katalýzou nazýváme změnu rychlosti chemické reakce způsobenou látkami (tzv. katalyzátory), které se touto reakcí chemicky nezmění. Již nepatrné množství těchto látek (katalyzátorů) může značně ovlivnit rychlost reakce. – pozn. recenzenta
xi mikroskopické objekty kulovitého tvaru – pozn. recenzenta

ODKAZY:

(1) MILLER, S. L. A Production of Amino Acids Under Possible Primitive Earth Conditions. In Science. 1953, sv. 117, s. 528– 529.

AUTOR:

Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).

Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.