Mechanismy pro změnu

Existuje šest mechanismů vytvářejících variace v genovém systému:

1. Variace zabudované v genofondu
2. Výměna při pohlavním rozmnožování
3. Nahodilý rozchod při meióze
4. Crossing-over při meióze
5. Transpozice (transpozibilní elementy)
6. Rekombinace chromozomů

K přesvědčení, že kterýkoli z těchto mechanismů (natožpak všechny) vznikl jen prostřednictvím náhody, je zapotřebí mimořádné víry. Pokud jsou ale výsledkem inteligentního plánu, pak jsou variace mezi organismy i v rámci druhů charakteristickou známkou stvoření. Bůh nestvořil neměnné a zcela stálé druhy, ale dal jim obrovskou schopnost měnit se.

Klasifikace

Díky těmto mechanismům mají zvířata obrovskou schopnost změny.

Otázka již nezní, zda může dojít ke změně, ale k jak velkým změnám dochází a zda jsou tyto změny nějak omezeny. Moderní systém klasifikace je z větší části založen na podobnosti mezi druhy na morfologické úrovni. Současné pokusy o klasifikaci na biochemické bázi ovšem morfologickému členění odporují. Příkladem jsou nesrovnalosti mezi molekulárními a morfologickými údaji při klasifikaci myší, (1) rozpory mezi molekulárními a morfologickými pohledy na fylogenezi hlodavců, králíků a primátů, (2) a dokonce zcela protichůdná klasifikace velryb. (3) Tyto nesrovnalosti naznačují, že bychom neměli klasifikovat zvířata jen na základě jejich vzhledu.

Reprodukční izolace

Mechanismy omezující možnost křížení mezi současnými druhy jsou často uváděny jako mechanismy, které se vyvinuly během dlouhých časových údobí, aby se zachovala integrita druhu.

Přesto existuje mnoho způsobů pro rychlý vývoj druhů prostřednictvím reorganizace stávajícího genomu. Flexibilita genomu umožňuje velice rychlou změnu, která nemá nic společného s evolucí, ale je spojena s vestavěnou schopností vytvářet variace.

Jako ilustraci si uveďme jeden příklad rychlé reprodukční izolace. Asi před sto lety se do systému tunelů, které se kopaly pro londýnské metro, dostali komáři druhu Culex pipiens, živící se krví ptáků, a rychle přešli z ptačí krve na krev krys a lidí, kteří pracovali na tunelech metra. Přestože se v tunelech usadili relativně nedávno, nejsou již schopni se křížit s komáry, kteří žijí na povrchu. Evolucionisty to zaskočilo, protože se domnívali, že pro vývoj podobného izolačního mechanismu je potřeba delší čas.

Dr. Jenny Gravesová z La Trobe University v australském Melbourne řekla o přeskakujících genech, které mohou vést k reproduktivní izolaci:

„Domnívali jsme se, že pro aktivaci přeskakujícího genu je zapotřebí milionů let dlouhodobého výběru. Nyní se ukázalo, že se to může stát během pěti minut po oplodnění.“ (4)

V genofondu každého zvířete je obrovská kapacita pro změny. A jak lze vidět, nová odrůda se může objevit velmi rychle a nepotřebuje miliony let vývoje.

Ve světle výše uvedených skutečností je také potřeba znovu se zamyslet nad biblickou koncepcí „druhů“.

Použitá literatura:

(1) CHEVRET, P. C. / DENIS, J. / JAEGER, J. / MICHAUX, J. / CATZEFLIS, F. M. Molecular Evidence that the Spiny Mouse (Acomys) is More Closely Related to Gerbils (Gerbillinae) than to True Mice (Murinae). In Proceedings of the National Academy of Science (USA). 1993, sv. 90, s. 3433–3436.

(2) GRAUR, D. Molecular Phylogeny and the Higher Classifi cation of Eutherian Mammals. Trends. In Ecology and Evolution. 1993, sv. 8, s. 141–147.

(3) MILINKOVITCH, M. C. / ORTI, G. / MEYER, A. Revised Phylogeny of Whales Suggested by Mitochondrial Ribosomal DNA Sequences. In Nature. 1993, sv. 361, s. 346–348.

(4) In La Trobe Bulletin. září 1998, s. 7–8.

AUTOR:

Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).

Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.